|
|
Reakce sazenic vybraných druhů dřevin na zaplavení
Ryšavý, Jan
Diplomová práce zkoumá reakci na zaplavení pěti druhů dřevin, které se vyskytují v lužních lesích jižní Moravy. Tato práce cílila na vyhodnocení různé délky zaplavení sazenic a zkoumala jejich vitalitu i mortalitu. Zkoumanými dřevinami byly dub letní (Quercus robur L.), jilm habrolistý (Ulmus minor Mill.), lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.), habr obecný (Carpinus betulus L.) a javor babyka (Acer campestre L.). Experiment zaplavení probíhal od dubna do července roku 2022. V různých časových intervalech (7–14 dní) byly sazenice zaplaveny po kořenový krček. Kontrolní sazenice nebyly zaplaveny, ale pouze zalévány. Celkem bylo zaplaveno 140 sazenic od každého druhu, které byly postupně ze záplavy vyndávány. Z výsledků vyplývá, že byla zjištěna relativně nízká mortalita u zaplavovaných dřevin ve všech intervalech. Nejmenší byla u Quercus robur a Tilia cordata, ty se kromě nízké mortality vyznačovaly i vysokou vitalitou. Ulmus minor se vyznačoval středně vitálními sazenicemi. Acer campestre a Caripnus betulus měly nejvyšší mortalitu a ke konci experimentu se jejich vitalita výrazně snižovala. Předpoklad odolnosti vůči zaplavení Quercus robur se potvrdil, což znamená, že sazenice této dřeviny patrně dobře zvládnou záplavu i v podmínkách lužních lesů. Velmi dobře zvládla zaplavení také Tilia cordata. Ta pravděpodobně v reakci na vodní stres investovala do tloušťky kmene, adaptovala se na zaplavení a tím získala konkurenční výhodu oproti ostatním dřevinám. Diplomová práce potvrdila předpoklad, že Quercus robur je odolná dřevina vůči zaplavení a Tilia cordata dosáhla vyšší odolnosti, než se předpokládalo.
|
|
|
Hodnocení stavu a vývoje přirozené obnovy na TVP “Smrk“ se zaměřením na habr obecný (Carpinus betulus L.) na polesí Vranov; ŠLP Masarykův les Křtiny
Betáková, Nikola
Habr obecný je pěstebně opomíjenou a ne příliš žádoucí dřevinou našich lesů. I přesto jeho zastoupení ve smíšených a listnatých lesích stále stoupá. Především je to následek jeho výborné schopnosti přirozeného zmlazování, schopnosti přizpůsobit se a růst na téměř jakémkoliv stanovišti. Tato diplomová práce se zaobírá hodnocením stavu a vývoje přirozené obnovy se zaměřením na habr. Součástí práce je taktéž i výzkum, který byl uskutečněn na trvale výzkumných plochách (“Smrk“, porost 69C9) založených na polesí Vranov, ŠLP Masarykův les Křtiny. Porovnávala se data naměřena pomocí základních dendrometrických parametrů. Počátek měření je datován od roku 1958 až po současnost. Ve výsledcích bylo potvrzeno, že habr se na těchto stanovištích zmlazuje velice dobře. Nehledě na to, že se v mateřském porostu vyskytovaly jiné druhy dřevin, habrová přirozená obnova značně převyšovala. Je to stín snášející dřevina, která nevykazuje velké výškové ani tloušťkové přírůsty. Drží se ve spodních etážích a tím napomáhá k výchově cílových hospodářských druhů dřevin.
|
host ::
RSS.